Obchody se vracejí na hlavní třídy regionálních měst

HN.IHNED.CZ 2. 2. 2011 Přednost dostanou světové luxusní značky jako Christian Dior nebo Vertu. Z domácích zájemců mají kvůli propagaci České republiky šanci provozovatelé restaurací s regionální kuchyní.
Otvírá se ChomutovkaGalerie Harfa se otevírá již v listopaduV českém maloobchodu přibude letos pouze 117 000 m plochTagyPařížská ulice v Praze představuje nájemní prostory jen pro vyvolené. Obchodníci si toho jsou dobře vědomi. Státu však několik let utíkaly před očima miliony. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) dnes sice pronajímá nebytové prostory v Pařížské ulici obchodům značky Cartier, Christian Dior, Vertu či Hugo Boss, suterén v budovách ministerstva je však několik let nevyužíván. Provozovatelům obchodů zmiňovaných značek, ale i jiným zájemcům nyní ministerstvo nabídlo možnost prostory rozšířit z přízemí do suterénu.

"Chceme světově známé značky, protože si budou moci dovolit platit vysoké nájemné, máme přetlak nabídek," řekl HN Michal Kříž, ředitel odboru hospodářských služeb na MMR.

Suterén si prý již prohlížel architekt z Francie od Diora a ministerstvo sami od sebe kontaktují zájemci ze zahraničí. Zmíněné značky by si mohly své prodejní plochy rozšířit tak, že by na své náklady vybudovaly z prodejen schody do suterénu, kde by vystavovaly další zboží. Například Dior by ale podle odhadů odborníků z branže musel kvůli rekonstrukci zavřít obchod nejméně na dva měsíce, což by pro firmu společně s úpravami představovalo značné náklady.

Pronájem v Pařížské za 13,5 milionu korun ročně

"Reálně bychom mohli nájemcům pronajmout asi 1500 metrů čtverečních," uvedl Kříž s tím, že roční příjem z pronájmu těchto prostor by mohl dosáhnout 13,5 milionu korun. Do suterénu pod kancelářemi ministerstva je ještě přístup z Pařížské 6, jejž nyní využívají jeho zaměstnanci.

"Vzhledem k vývoji orientace lokality na luxusní retail, je jednoznačně předurčeno, že ideálním využitím by měl být pronájem těchto komerčních prostor předním světovým módním, šperkařským nebo kosmetickým společnostem," uvedl Jan Kotrbáček, partner a vedoucí oddělení maloobchodu v realitně-poradenské Cushman & Wakefield.

Ministerstvo se však předem nebrání pronajmout suterén i místním nájemcům a má o nich jasnou představu. "Zvýhodněna by byla restaurace s regionální kuchyní kvůli propagaci České republiky," řekl Kříž s tím, že na tomto místě již v minulosti restaurace byly, a to do povodní v roce 2002. Po dokončení rekonstrukce v roce 2006 byly prostory opět připraveny k pronájmu, jenže od té doby zely prázdnotou.

Ministerstvo navíc přišlo k dalšímu domu na atraktivním místě, když v prosinci uspělo se žalobou na vyklizení nemovitosti, kde je k pronájmu zhruba 680 m#194##178#. "Na základě rozsudku jsme opětovně získali práva k nakládání s bývalou restaurací v domě U Salvátora na Staroměstském náměstí 7, která byla od povodní uzavřena," řekl ministr Kamil Jankovský.

Od roku 1996 do roku 2002 ministerstvo pronajímalo prostory učňovskému středisku gastronomie za velmi nízké nájemné. Po povodních měl restauraci opravit jiný provozovatel, ale nestalo se tak.

Další budovy státu na vyhledávaných adresách se nacházejí na nejdražší nákupní třídě v Česku - v ulici Na Příkopě. Podle studie Main Streets Across the World tam obchodníci za metr čtvereční prodejní plochy platí 1971 eur ročně. Přímo nad stanicí metra Můstek měla v budově MMR prodejnu značka Clockhouse, jež tu několik let platila podprůměrný nájem. To se má během tohoto roku změnit. "Zpracováváme zadávací dokumentaci tak, abychom mohli vyhlásit veřejnou zakázku na pronájem těchto prostor. Zájemci se nám hlásí prakticky od okamžiku, kdy byl prostor vyklizen," uvedl Jankovský. Nájem by se tam neměl dostat pod 100 eur za m#194##178#/měsíc, představa MMR je podle Kříže 140 eur za m#194##178#/měsíc. Stát doposud přicházel o 30 milionů korun ročně jen kvůli nevýhodným nájemním smlouvám, dodal Jankovský.

Nejdříve cesta z centra města. Teď zase naopak

Úroveň komerčních nájmů od počátku hospodářského útlumu podle odborníků nerostla, dobré lokality si ovšem svou hodnotu zachovaly. "Nájemci obchodních prostor však začali být velice nekompromisní - jsou schopni zaplatit velice dobré nájemné za ideální prostory," řekl Kotrbáček. Ty nesmějí mít složité uspořádaní vnitřní dispozice prostor, limity úpravy fasády, nesmějí být ovlivňovány okolím nemovitosti. "Obchodníci jsou však velice citliví na jakýkoliv handicap obchodních prostor, který byli dříve ochotni přehlédnout," dodal Kotrbáček.

S výjimkou Karlových Varů by se v regionálních městech luxusní značky těžko uživily. V mimopražských městech proto nejvíce uspějí obchodníci zaměření na domácí klientelu. Za luxusnějším zbožím si podle odborníků mohou zajet do Prahy nebo do Vídně, na tzv. high streets mimo Prahu uspějí spíše značky jako Marks & Spencer, New Yorker, Lindex a H&M. Právě tyto řetězce otevřely na podzim obchody v Českých Budějovicích na Lannově třídě.

Odeznívá tak pomalu trend, kdy s nástupem nákupních center musela řada majitelů domů čelit odlivu nájemců. To pamatují například nejlepší brněnské třídy, které odliv obchodníků ve středu města postihl před necelými šesti lety, kdy bylo otevřeno nové nákupní centrum. "Vaňkovka sebrala určité procento nájemců všem," potvrzuje Dušan Přikryl, obchodní ředitel brněnské realitní kanceláře Gaute. Na druhou stranu, jak říká Pavla Bumbálková, ředitelka nákupního a zábavního centra Olympia Brno, kamenným obchodům nákupní centra v Brně nájemce nekradou. "Sami nás oslovují," sdělila HN loni v listopadu.

Obchodníky odradily nevyhovující podmínky

Mezi obchodníky je v Brně nejžádanější ulice Česká, též přezdívaná místními "Čára." Ta jim společně s ulicí Masarykovou a náměstím Svobody dohromady nabízí okolo 40 tisíc metrů čtverečních obchodní plochy. Podle Kotrbáčka tudy denně projde 100 tisíc lidí. "Situace v centrech měst se mění, dochází k rekonstrukcím nemovitostí, které dokážou nájemcům nabídnout atraktivní obchodní prostory. K tomu však byl zapotřebí čas, v centrech měst jde všechno pomaleji," dodává.

Situace řady domů v centru, například v Masarykově ulici, byla přitom doposud spíše žalostná. "Střídaly se tam herny a second handy," říká Miroslav Vymazal, majitel několika domů na atraktivních místech, třeba v České ulici. Důvodem odchodu nájemců do nákupních center bylo kromě toho, že je centrum o víkendu vylidněno, také to, že řada stávajících domů v centru Brna nebyla pro obchodníky z technického hlediska vyhovující. "Náklady na uvedení nemovitosti do vyhovujícího stavu jsou vysoké, a ne každý pronajímatel je schopen takový prostor zajistit," vysvětluje Kotrbáček.

"Kupříkladu Česká má omezení, firmy chtějí velké prostory, ty ale nejsou," uvádí Vymazal a dodává, že větší nebytové prostory od 500 m#194##178# výše nabídne v budoucnu nájemníkům v České 6. Nájmy se podle něho od předkrizové doby drží v podstatě na stejných úrovních. Obchodníci chtějí být co nejvíce vidět, takže již prostory v bočních ulicích vedoucích k České jsou pro ně problém - a nájemné v nich bývá o 20 až 30 procent nižší.

Roli v rozvoji center měst podle odborníků z oboru hrají především majitelé nemovitostí. Historický střed města nabízí atmosféru. Avšak oproti nim mají nákupní střediska stále jednu velkou výhodu - bývá v nich dostatek parkovacích míst.
Zdroj: ihned.cz
Autor: Martina Marečková