Češi nejsou zvyklí vkládat peníze do pozemků

Zatímco u nás není zvykem skupovat nemovitosti ve velkém, v sousedním Rakousku je to nejlepší způsob uložení peněz. Podle výsledků ankety, kterou uskutečnil v dubnu rakouský ústav pro výzkum veřejného mínění Spectra, investice do pozemků poprvé od roku 1992 dokonce předběhly v zemi velmi oblíbené stavební spoření. Za dobrou příležitost pro uložení peněz označilo pozemky 48 procent dotázaných Rakušanů, tedy o osm procent více než před rokem. Stavební spoření naopak oproti loňskému roku ztratilo dvě procenta příznivců, když se pro ně vyslovilo 43 procent dotázaných. Stejné procento odpovědí jako pro stavební spoření bylo pro domy s pozemky. Podle majitelů několika realitních kanceláří je u nás o nemovitosti v současné době spíše nezájem. "Většina našinců kupuje pozemek s cílem, že bude stavět. Zatím ještě není zvykem brát nemovitosti jako výhodnou formu investování peněz, tak jak je to běžné na Západě," říká majitel ostravské realitní kanceláře Realis Petr Veverka, podle nějž investují do nemovitostí spíše vrcholní manažeři, kteří mají v bankách nastřádáno už tolik, že tímto způsobem úspory spíše rozmělňují. Majitel brněnské realitní společnosti Gaute Corp Radovan Hlavinka si myslí, že u nás skutečně nakupují jen ti, kteří chtějí buď bydlet, nebo stavět. "Letošní rok bude zřejmě nejkritičtější na trhu s nemovitostmi od roku 1990. Registruji totiž nejen já, ale také mnozí moji kolegové největší propad prodejů," říká Veverka. Přitom se podle něj nedá jednoznačně říct, že lidem docházejí vlivem větších životních nákladů peníze. Zájemci o koupi chodí pořád, ale nakupují málo, protože k mání jsou většinou dražší rodinné domky. Nemovitost nad dva milióny je už téměř neprodejná. "Lidé, kteří tyto peníze mají, už zvažují, zda raději nekoupit pozemek v okrajových částech Ostravy, kde si pak nechají postavit domek na klíč," tvrdí Veverka. Potenciální kupec totiž musí počítat s tím, že u staršího domu, i když stojí nad dva milióny, zaplatí ještě za stavební úpravy kolem půl miliónu korun. Každý většinou ihned vyměňuje sanitární keramiku, koupelny a rozvody. "Nejžádanějších rodinných domků do jednoho miliónu korun není moc, a když jsou, tak jsou ve velmi špatném technickém stavu," říká Veverka. Firmy podle Hlavinky nakupují nemovitosti do pěti miliónů korun. On sám dává nezájem o nemovitosti do přímé souvislosti se současnou ekonomickou situací ve státě.

Stavební spořitelny jsou přístupnější a pružnější

V nakupování nemovitostí se začínají čím dál tím více pozitivně projevovat stavební spoření a hypoteční úvěr. "Stavební spořitelny jsou však v tomto ohledu daleko přístupnější a pružnější," hodnotí Hlavinka. Nejčastěji nakupují rodinné domy manželé kolem 30 let, kteří mají jedno až dvě děti. Manželka bývá už po mateřské dovolené opět zaměstnána. Za 400 tisíc korun většinou prodají svůj byt, 200 tisíc získají stavebním spořením, něco případně dostanou od rodičů. Jsou podle Veverky zajímavými klienty také pro banky. Raději totiž deset let splácejí úvěr, než aby platili měsíčně 3,5 tisíce nájem za byt v paneláku. V současné době lidé nejčastěji prodávají domy z rodinných důvodů. Buď potřebují nutně peníze, anebo jeden z partnerů umře, druhý zůstane sám a děti se k němu nastěhovat nechtějí.

Pozor na solidnost realitní kanceláře

Před dvěma lety ještě podle Veverky ve větší míře tlačily majitele do prodeje nemovitosti banky, protože domy byly v zástavách. Dnes k tomu dochází jen velmi zřídka. Dále ještě prodávají nemovitosti cizinci, kteří se chtějí odstěhovat. Počet realitních kanceláří však neustále narůstá. Některé vznikají, jiné zanikají. Na firmy prodávající nemovitosti se podle některých zdrojů transformovalo mnoho firem, které dříve vykupovaly akcie z kupónové privatizace. K podnikání v této sféře totiž není zapotřebí žádná kvalifikace. Bohužel na první pohled se solidnost realitní kanceláře nepozná. Předpokladem seriózního jednání a úspěšnosti transakce může však být stálé sídlo firmy a několikaleté fungování realitní kanceláře. Někteří odborníci uvádějí, že firma by se neměla živit ničím jiným.

9.9. 2003|autor: ANNA VIDIŠEVSKÁ | zdroj: Moravskoslezský den