V dražbě si může köupit nemovitost každý, někdy dokonce výhodněji než v přímem p

V dražbě si může koupit nemovitost každý,
někdy dokonce výhodněji než v přímém prodeji

Řada lidí stále neví, že nemovitost se dá pořídit také v aukci či dražbě. Přitom nemovitostí, které se právě takto do nabídky na trhu dostanou, přibývá. Základním rozdílem mezi dražbou a aukcí je skutečnost, že provedení dražby je upraveno zákony, zatímco aukce se řídí pouze pravidly, která stanovil její pořadatel, například realitní společnost, a zákony její pravidla nikterak neupravují.

„Každý už určitě slova jako dražba či aukce slyšel, mnozí lidé ale nevědí, že se tímto způsobem prodávají i nemovitosti,“ říká Jaromír Janečka, člen představenstva společnosti Gaute, která se na tento způsob prodeje specializuje.

O dražbách se dozvíte i z internetu
Dražbu nemovitostí, dobrovolné i nedobrovolné, může provádět subjekt se zvláštní koncesí neboli takzvaný dražebník, dále pak soud a exekutor. Nedobrovolnou dražbu iniciuje věřitel, který má peněžitou pohledávku za třetí osobou, přičemž tato pohledávka je zajištěna právě zástavou na nemovitosti. Při zpeněžení nemovitosti je tedy z výtěžku přednostně uspokojena pohledávka věřitele. „Dobrovolná dražba se koná na návrh vlastníka nemovitosti nebo osoby se zvláštním oprávněním, jako je správce konkurzní podstaty,“ popisuje rozdíly odborník. Konání a podmínky dražby jsou vyhlášeny dražební vyhláškou. Ta je v případě soudu a exekutora zveřejněna většinou pouze na úředních deskách soudu a exekutora. Dražebníkovi navíc ukládá zákon zveřejnit vyhlášku na internetu na adrese www.centralni-adresa.cz. „Na internetu jsou tak zveřejněny všechny dražby prováděné dražebníky, což usnadňuje orientaci a zvyšuje informovanost zájemců, kteří chtějí koupit nemovitost tímto způsobem,“ vysvětluje Jaromír Janečka.

Dražba je veřejná, může přijít každý

Každý z účastníků dražby skládá před jejím zahájením dražební jistotu, jejíž výše je uvedena ve vyhlášce. Dražbu řídí licitátor, který vyzývá účastníky, aby činili podání a účastníkovi s nejvyšším podáním uděluje příklep. Dražba je veřejná a může jí přihlížet kdokoliv, přičemž vstup je volný nebo omezen pouze vstupným ve výši do 100 korun. Jaromír Janečka z firmy Gaute upozorňuje, že vítěz dražby neboli vydražitel musí uhradit rozdíl mezi již složenou dražební jistotou a cenou dosaženou vydražením v termínu stanoveném vyhláškou a zákonem. Teprve poté se může stát vlastníkem předmětu dražby. Podle Janečky v případě, že vydražitel tuto částku neuhradí, jsou z dražební jistoty, kterou složil, uhrazeny náklady dražby, případně další opakované dražby, tudíž dochází prakticky ke ztrátě dražební jistoty.
„Dražba je velmi výhodným způsobem prodeje nemovitostí,“ tvrdí Jaromír Janečka. Při vhodně stanoveném nejnižším podání (vyvolávací ceně) a dostatečné publicitě, lze v dražbě dosáhnout vyšší ceny než při přímém prodeji.

Výhoda pro kupce i pro prodávajícího

Transparentnost a rychlost celého procesu mohou být podle Janečky výhodou pro prodávajícího i kupujícího. Daň z převodu nemovitostí ve výši 3 % hradí vždy, na rozdíl od přímého prodeje, kupující (vydražitel), přičemž základem pro její výpočet je cena dosažená v dražbě, nikoliv většinou vyšší cena stanovená na základě posudku znalce, což může přinést významnou finanční úsporu.
„Každý, kdo se chce účastnit dražby, by se měl podrobně seznámit s obsahem dražební vyhlášky, kde jsou i uvedeny termíny prohlídek předmětu dražby,“ doporučuje odborník. Účastník dražby by si měl zjistit také, zda je předmět dražby někým užíván, a na koho přecházejí nebo zda po dražbě zanikají případná zástavní práva. „V případě nejasností doporučuji vše konzultovat s osobami, které se v dané problematice orientují,“ radí Jaromír Janečka.
Odměnou za tuto snahu může být podle něho pro každého účastníka dražby zajímavý zážitek ze soutěže s ostatními, ale i rychle nabytá nemovitost bez zbytečných průtahů zaviněných vyjednáváním o cenových a jiných podmínkách s majitelem.

Petra Horáková

13.10.2004|autor: Petra Horáková | zdroj: MF Dnes Jižní Morava 13.10.2004